mse.com

 home page  »  měření geopatogenních zón  »  další osobnosti

Semyon Davidovich Kirlian


Semyon Davidovich Kirlian (Семён Давидович Кирлиан) 
* 20.2.1898, + 4.4.1978

(foto internet)

Semyon Davidovich Kirlian (Семён Давидович Кирлиан), ruský badatel a vynálezce tzv. Kirlianovy fotografie, se narodil 20. února 1898 v Jekaterinodaru (nynějším Krasnodaru) v Rusku v rodině arménských přistěhovalců. Již v ranném věku se zajímal o elektřinu a měl pro její studium velké nadání. Ještě před bolševickou revolucí v r. 1917, se Kirlian zúčastnil konference v jeho rodném městě, na které přednášel Nikola Tesla o možnostech fotografického zachycení korónového výboje. V roce 1930 se Kirlian vypracoval na místo elektrotechnika v Krasnodaru a oženil se s Valentinou Krisanovnou. V roce 1939 získal renomé jako nejlepší místní odborník na opravy elektrických zařízení a byl pravidelně zván, aby upravoval přístroje vědců a laboratoří v oblasti. V této době byl účastníkem předvedení vysokofrekvenčního d´Arsonvalova přístroje pro elektroléčbu. Přitom si všiml, že mezi elektrodami přístroje a pacientovou pokožkou občas přeskakuje malá světelná jiskra a zajímal se, jestli by bylo možné tento jev vyfotografovat. Nebyl prvním, kdo byl svědkem tohoto fenoménu, ale byl prvním, kdo se pokusil tento jev vyfotografovat a dále jej zkoumal. 

Experimentoval s podobným zařízením, ve kterém zaměnil sklo elektrod kovovými náhražkami, aby tak získal fotografie ve viditelném světle. Za cenu několika elektrických popálenin udělal neobvyklou a pozoruhodnou fotografii energetického výboje kolem své vlastní ruky. Během následujících 10 let se spolu s manželkou zabývali vývojem dokonalejšího zařízení, které nyní známe pod názvem Kirlianův přístroj. Použili vysokofrekvenční oscilátor jiskry, který pracoval mezi 75000 a 200000 cykly za sekundu. Vytvořili tehdy fotografie bez použití fotografického přístroje, pouze s pomocí elektrického proudu a fotografického filmu. Kirlianovi postupně přešli od používání statické fotografie k vývoji optického filtru, který jim umožnil důkaz fenoménu, úkazu v reálném čase. Viděli miniaturní ohňostroj světel a barev hrajících kolem jejich rukou. 

Po mnoha experimentech došli manželé Kirlianovi k závěru, že energetické vyzařování není závislé na elektrocharakteristikách fotografovaného objektu, ale na zcela jiných vlastnostech, které souvisejí s tzv. životní energií. Jejich aktivita začala přitahovat pozornost profesionálních vědců. Kirlian učinil kontroverzní prohlášení, že obrázek, který studuje, může být srovnáván s lidskou aurou. Experiment napomáhal jako důkaz existence energetických polí, které vytvářejí živé bytosti. Kirlianovi vytvořili mnoho fotografií listů různých rostlin a dospěl k závěru, že energetické vyzařování je souborem mnoha polí a emanací z nichž pouze některé v současné době dokážeme změřit (elektromagnetické pole, elektrické pole, optické projevy atd.), zatímco ostatní pole jsou jakési vyšší součásti polí, které neumíme měřit přímou metodou. Tyto vyšší součásti jsou velice jemnými vibracemi, kterými disponuje každá hmota na úrovni mezimolekulárních sil. Tyto částice nesou specifickou informaci o hmotě – jakési DNA hmoty. Díky této informaci, kterou nesou, vytvářejí energetický prostorový model předmětu. To znamená, že můžeme vyfotografovat auru celého listu stromu, i když z něho byla část odstřižena. Tentýž "prostorový model" je pravděpodobně zodpovědný za fantomové bolesti pacientů, jimž byla amputována část těla.

Již v roce 1949 byly prověřovány možnosti zjišťování vznikajících onemocnění rostlin (které nebylo možno jiným způsobem odhalit) metodou Kirliana. V tomtéž roce Kirlianovi získali sovětský patent na svůj zásadní vynález - "metodu fotografování prostřednictvím vysokofrekvenčního proudu". Dalšími experimenty dosáhli zajímavých výsledků, které ukázaly, že Kirlianova fotografie může poskytnout zajímavý ukazatel, kterým je index osobního fyzického zdraví a může zvýraznit akupunkturní a akupresurní body lidského těla. Kirlianovi získali několik stipendií a vybudovali dobře zařízenou laboratoř v Krasnodaru. První vědecké pojednání o Kirlianově fotografii bylo publikováno až v roce 1961 v časopise Vědecká a aplikovaná fotografie. Vědecké instituce mimo Sovětský svaz začaly pracovat na Kirlianově fotografii v r. 1962. Semjon Davidovič Kirlian zemřel 4. dubna 1978.

 

Měření geopatogenních zón ve Vaší domácnosti

Copyright © 2004-2010 VDCH

noscript>TOPlist